Jassem Rinal

Ranní slunce se opíralo do oken se škodolibostí sobě vlastní. Remus se na posteli párkrát převalil, ale nakonec své snahy o usnutí vzdal a šel do koupelny vykonat nezbytné ranní obřady. Bylo šest ráno a jeho nejbližší kamarádi ještě spali, takže možností, jak se zabavit, moc nebylo.
Nebylo by od věci mrknout se na pár kapitol přeměňování, protože NKÚ jsou nebezpečně blízko a rozhodně nechtěl nic podcenit. Na rozdíl od Jamese a Siriuse mu učení nešlo samo, musel se poctivě učit na všechny zkoušky a stejně tak trávil nad každou esejí dvojnásobek času než jeho dva kamarádi.
Také měl oproti nim další nevýhodu – pomáhal s učením Červíčkovi, který na tom byl z nich úplně nejhůř.
Usoudil, že nejlepší místo na učení bude v tak slunečný den jeho oblíbený strom u jezera. Dokonce už našel v jeho kmeni prohlubeň, do které přesně zapadnou jeho záda – pohodlí nade vše.
Jen co se oblékl, vyrazil tedy s učebnicí a poznámkami z hodiny ven z hradu. Chodby byly jako vymetené, jediný, koho potkal, byl sir Nicolas (neboli skoro bezhlavý Nick). Studenti ještě samozřejmě vyspávali, přece jenom měli ještě dost času na snídani i první hodinu.
Remus prošel hradem zahloubán v myšlenkách na přeměnu neživé věci v živou a procházel si v duchu všechny odchylky, před nimiž autor učebnice přeměňování varuje. U vstupní brány ho ale z myšlenek vytrhla hádka. Jeho spolužačka z ročníku i z koleje, Lily Evansová, se hádala se Srabusem. Hned se v duchu opravil, se Severusem Snapem. Nesnášel, když mu James a Sirius říkali tou posměšnou přezdívkou.
„Samozřejmě, takže já se nemůžu bavit, s kým chci, ale tvůj zmijozelský klub je nedotknutelný, jo?“ křičela na Severuse Lily.
„Klidně si buď s těmi svými červenými nafoukanci, mně už je to jedno. Všechno ohledně tebe už je mi jedno!“ zasyčel Severus a odcházel trhanou chůzí do hradu. Když ho Remus míjel, jen si vysloužil zlostný pohled.
„Ahoj, Lily,“ pozdravil s úsměvem, ale protože se nedočkal žádné reakce, pokračoval pomalu k jezeru. Nejspíš potřebuje být chvíli sama, navíc, nikdy se spolu moc nebavili, kromě pozdravů a pár zdvořilostních frází. Jenže nestačil udělat ani tři kroky a zaslechl její posmutnělý hlas.
„Ahoj, Remusi.“
Otočil se a měkce se usmál.
„Je dost brzo na to, aby ses takhle mračila. Nechceš mě jít přezkoušet z přeměňování? Mám támhle u vody své místo.“
Lily si odhodila vlasy z obličeje a s nimi jako by odhodila i bolestný výraz. Pousmála se a kývla.
Došli ke stromu, Remus nechal Lily usednout jako první, což ji rozesmálo, a pak rozevřel učebnici. Jenže než stačil najít příslušnou kapitolu, Lily promluvila.
„Škoda, že kousek tvé galantnosti nepochytil i James.“
„On není takový ranař, za jakého ho všichni mají,“ pokusil se zastat kamaráda, ale Lily popuzeně zvedla bradu a odporovala mu.
„Mají ho za ranaře, protože on sám se tak prezentuje! To jeho falešné chlapáctví, koho myslí, že tím ohromí?!“
„Tebe,“ pousmál se tiše Remus.
Lily jen mávla rukou, vzala Remusovu učebnici a tím ukončila hovor na téma James.
„Nejspíš budeš chtít projít teorii přeměny neživého v živé, že? Já si to opakovala včera.“

A tak strávili u jezera celé ráno. Bylo teplo a slunečno, od vody foukal lehký vánek a přeměňování ještě nikdy nebylo tak zábavné, jako teď s Lily. Prokládala učení svými pomůckami, které si sama pro sebe vymýšlela a také tím, co se dočetla z jiných zdrojů, než je oficiální učebnice. Nebyla šprt, jen si dokázala najít informace, které ji zajímaly.
První hodinu měli oba až na devátou, takže se do Velké síně vypravili až po půl deváté, tak akorát, aby se stihli nasnídat a dojít beze spěchu do učebny.
U nebelvírského stolu už seděli tři zbylí pobertové. Petr se šťoural v ovesné kaši, Sirius házel toustem po Angusovi Prewettovi, jehož chabé pokusy mu to oplatit bavily nejen Siriuse samotného, ale i celé nejbližší okolí. Jen James seděl nakvašeně vedle a vůbec blbnutí svých spolužáků nevěnoval pozornost.
„Ahoj, to je dost, že jste taky vylezli z pelechu,“ pozdravil vesele Remus, ale James ani nevzhlédl.
Sirius přestal s palbou na bezmocného Anguse, který už měl plnou hlavu drobků a kousků různých potravin, a obrátil se k Remusovi.
„Náhodou jsme byli vzhůru dřív, než si myslíš. Hledali jsme tě.“
„Tak proto je Dvanácterák v tak špatné náladě, je nevyspalý!“ smál se Remus, ale Sirius se zašklebil a snažil se mu něco naznačit Jamesovi za zády. To už se ale sám James chopil slova.
„Viděl jsem tě!“
„Nechápu, co jsi viděl?“
„Jak cukruješ s Evansovou u jezera, ty zrádče!“
Remus se musel ušklíbnout, i když to měl vždy na starost hlavně Sirius, který se ušklíbal pořád.
„Opakovali jsme si přeměňování.“
„Aha, a proč jsi jí teda sahal na vlasy?!!!“ řval celý nepříčetný James.
„Zamotaly se jí do náušnice, nemohla se z toho dostat, tak jsem jí pomohl. Vážně, nic se nestalo, ta přestaň vyvádět.“
„Ale vím něco, co by ti mohlo zvednout náladu.“
James jen zlostně zamručel, ale Sirius Remuse pobídl, aby pokračoval, protože bylo známo, že se James na své nejlepší přátele nedokázal dlouho zlobit. Konec hádky byl na dohled.
„Když jsem vycházel z hradu, zastihl jsem ji v hádce se Severusem. Bylo to dost ostré a na odchodu jí řekl, že už je mu jedno všechno, co se Lily týká.“
James zamrkal a vzhlédl, ve tváři zaujatý výraz.
„Takže Srabus urazil Lily? Byl k ní hrubý, ten jeden slizký prevít.“ Pohlédl na Siriuse s leskem v očích. „Co takhle dát Srábkovi dneska lekci slušného chování?“
To už ale přišla ke stolu knihovnice, madam Woodsová, a měřila si je přísným pohledem.
„Doufám, hoši, že jste nezapomněli na trest, který si u mě máte odpykat.“
„Cože, dneska?!“ vyprskl rozhořčeně Sirius.
„Chování, pane Blacku!“
Sirius jen tiše zasykl pár nadávek a otráveně odhodil poslední kousek toastu na talíř.
„Bylo řečeno, že si ho máte odpykat do konce měsíce, takže je na mně, jaké datum zvolím. A já volím dnešní. Takže vás očekávám ihned po vyučování ve své kanceláři. Budete vyhánět knihomulíny z vazeb starých svazků, takže si přineste rukavice z dračí kůže. Ty malé potvory umí pořádně kousnout.“
Když odcházela, ozvala se trojice nadávek, přičemž jedna byla mírná a dvě dosti sprosté.
„Srábka teda převychováme jindy,“ utrousil James a dojedl svůj toast s marmeládou.